Časté dotazy

Co je to anamnéza?
Anamnéza je česky získávání údajů o zdravotním stavu pacientů. Jako v celé medicíně, tak i v kardiologii je velmi významná, správně odebraná anamnéza může vést ke správnému stanovení diagnózy ve více než 50% případů.
V kardiologii se lékař ptá hlavně na bolesti na hrudi, na jejich charakter, jejich lokalizaci, vyzařování, četnost, dobu trvání, souvislosti s námahou, reakci na nitroglycerin nebo analgetika. Dále se lékař ptá na dušnost a její souvislosti, na bušení srdce, nepravidelnost srdeční, vznik bezvědomí, vznik otoků.

Patří EKG k základním vyšetřením v kardiologii?
EKG vyšetření je opravdu základní vyšetřovací metodou v kardiologii. EKG je prováděno standardně u všech pacientů při interním nebo specializovaném kardiologickém vyšetření. Musí být prováděno za standardních podmínek a standardním způsobem (poloha pacienta, poloha elektrod, opakovaná poloha elektrod, odstranění rušivých vlivů).

Co jsou to zátěžová vyšetření?
Mezi zátěžová vyšetření zařazujeme metody, které kombinují zátěž organizmu s EKG vyšetřením a případně jinou zobrazovací metodou. Zátěž může být fyzická (bicykl, běhátko, hand grip), léková nebo psychická event. fyzikální.

Jak se provádí ergometrie - zátěž na stacionárním kole?
Zátěž se provádí na stacionárním kole a na lačno. Postupuje se podle různých protokolů s postupným nebo skokovitým zvyšováním zátěže, za současné pacientovy monitorace EKG, krevního tlaku a srdeční frekvence. Ukončuje se při subjektivním maximu nebo při objevení se patologických známek (ischemie, arytmie, nepřiměřená tlaková reakce).

Co je to Holterova monitorace EKG?
Dlouhodobé monitorování EKG, tzv. Holterovo monitorování, je metoda, která se používá od 60. let. V poslední době zdokonalením přístrojů, jejich miniaturizací a použití počítačového zpracování lze pacienta monitorovat 24-48 hodin až 14 dní.
Klasický 2 svodový záznam snímá krátkou a dlouhou osu srdeční po celých 24-48 hodin. Dlouhodobé přístroje jsou buď aktivovány pacientem při potížích nebo zachycují patologické sekvence EKG podle počítačového nastavení.
Moderní přístroje mají možnost transtelefonního přenosu.

Budu mít vyšetření testem na nakloněné rovině-HUT, co mě čeká?
Test je indikován při podezření na určitý druh synkopy. Provádí se na sklápěcím stole, pacient je připevněn popruhem na stůl a postaven do úhlu 45-60° po dobu 45-60minut. Po dobu testu je monitorován tlak, srdeční frekvence a EKG. Test je ukončen při výskytu synkopy nebo presynkopy. Pacienta při tom sklopíme do roviny. Symptomy většinou zmizí samy.

Co je to echokardiografie?
Echokardiografie je vyšetření srdce ultrazvukem. Standardní echokardiografické metody dělíme na jednorozměrnou a dvourozměrnou echokardiografii a dopplerovské metody, kdy znázorňujeme pohyb krve nebo struktur v srdci.
Vyšetření provádíme buď klasicky přes hrudník nebo pomocí jícnové sondy. Vyšetřitelnost pacienta je omezena velikostí podkožní tukové vrstvy, tvarem hrudníku, stavem plicní tkáně a u žen velikostí a tvarem prsů.

Co je to katetrizace srdce a jak se provádí?
Pod pojmem srdeční katetrizace jsou zahrnuty výkony spojené se zaváděním srdečních cévek (katetrů) do srdce a cév. Pravostranná katetrizace znamená zavedení katetru nejčastěji přes žílu v třísle do pravých srdečních dutin. Levostranná srdeční katetrizace znamená zavedení katetru nejčastěji přes tepnu v třísle do levé komory. Výkon se provádí v místní anestezii.
Při katetrizaci se provádí měření tlaků, měření průtoku krve, měření významnosti srdečních vad a zobrazení srdečních oddílů (ventrikulografie) a srdečních cév (koronarografie), případně se provádí elektrofyziologické vyšetření. Komplikace katetrizace nejsou čassté, patří sem poranění cévy, alergická reakce po aplikaci kontrastní látky, vznik závažné arytmie, vznik akutního infarktu myokardu, může dojít k infekci nebo krvácení. Počet komplikací se uvádí kolem 2-3%.

Co je to krevní tlak?
Tlak krevní (TK) je laterální tlak krevního sloupce na cévní stěnu. Jeho výška je určena náplní krevního řečiště a vlastnostmi cévní stěny. Tlak krevní má svůj rytmus, kdy nejvyšší je po probuzení a odpoledne, nejnižší brzy ráno, okolo 3-4 hodiny. Při zátěži TK stoupá. Systolický tlak krve je hodnota naměřená při systole (stah) srdeční a diastolický tlak je tlak naměřený při diastole (relaxaci) srdeční...

Jaký je normální tlak krevní?

Normální TK v dospělosti je 110-139 mm Hg systolického krevního tlaku (STK) a 60-89 mm Hg diastolického krevního tlaku (DTK). Vyšší hodnoty označujeme jako hypertenzi.

Co je to hypertenze?
Podle kriterií označujeme za arteriální hypertenzi opakované zvýšení TK nad 140 STK nebo 90mm Hg DTK, prokazované ve 2 ze 3 měření, pořízených minimálně při 2 návštěvách.

Známe příčinu hypertenze?
Hypertenzi dále dělíme na primární (90-95%), kdy příčina není známá a sekundární (5-10%), kdy je příčina známá.

Mezi základní faktory, které způsobují primární hypertenzi se počítají:
· genetické faktory (rodinná zátěž)
· faktory životního stylu (stravování, tělesná aktivita, alkohol, solení, obezita)
· porucha regulačních mechanismů.

Mezi příčiny sekundární hypertenze patří choroby ledvin, endokrinní nemoci (nadledvinky, šťítná žláza), zúžení aorty, některá neurologická onemocnění, některé léky.

Jak často se hypertenze vyskytuje?
Hypertenze se vyskytuje v populaci dle výše uvedených kriterií v 20-24%. Výskyt stoupá s věkem, u starých osob se vyskytuje v 40-60%.

Jak měříme správně tlak krve?
Měření provádíme doma a v ordinaci pomocí sfygmomanometrů (tonometrů).

Měření pomocí tonometru.
Měření krevního tlaku se provádí přístrojem (tonometr) u pohodlně sedícího pacienta v klidném prostředí, po 10 minutovém uklidnění. Přístroje se skládá z manometru (rtuťový nebo aneroid)- měřící systém a nafukovacího systému (manžeta, ventil a hadičky). Je vhodné měřit vícekrát, stanovit průměr z měření. Měříme na obou horních končetinách, případně na dolních končetinách (DK) a ve stoje (pro zjištění ortostatické reakce). Rozdíl na pažích nemá být větší než 20 mm Hg, při rozdílu bereme v úvahu vyšší hodnotu. Na DK je tlak vždy vyšší o 20-40 mm HG. Měříme na obnažené paži. Manžeta má být přiložena souměrně a pevně, nemá tvořit boule. Fonendoskop přikládáme do loketní jamky do místa zřetelného tepu na a. brachialis- při natažené paži v polovině směřující k hrudníku (strana malíčku). Rozměr manžety má být přizpůsoben pacientovi ( dospělí, děti, obézní) a šířka manžety má odpovídat 40% obvodu horní končetiny mezi loktem a ramenem.

Nejprve manžetu nafoukneme na hodnotu o 20 mmHg vyšší než očekávaný tlak krve. Vypouštění má být plynulé a pomalé /2-3mm.s-1). Systolický tlak odečteme při zachycení první (Korotkovovy ozvy), následují šelesty, silné ozvy, oslabení (4. fáze) a vymizení ozev (5. fáze). Diastolický tlak odečítáme v době vymizení ozev v době 5. fáze, u dětí, těhotných, při zátěži ve 4. fázi. Rozdíl mezi STK a DTK se nazývá tlaková amplituda neboli tepový tlak.

Měření pomocí automatických přístrojů
Tyto přístroje měří tlak na auskultačním nebo oscilometrickém principu. Oscilometrický princip je založen na detekci oscilace uzavřené arterie- začátek odpovídá systolickému tlaku a diastolický tlak je vypočítán jako odvozená veličina (nemusí být přesná).

Jak zjistíme výšku tlaku krve během dne?
Výšku tlaku během dne zjistíme buď opakovaným měřením tonometrem nebo pomocí tzv. tlakového holtera.
Tlakový holter je používán při epizodické a kolísavé hypertenzi, podezření na syndrom bílého pláště, při hypertenzi vzdorující léčbě, ověření nočních hodnot TK.
Přístroj se skládá z manžety, přístroje s motorkem, kompresorem a mikroprocesorem. Na přístroji lze nastavit počet a frekvenci měření. Vyhodnocení se provádí pomocí počítače, který zhotoví křivky (systolický, diastolický, střední TK), křivky průměrů.
Vyhodnocení vyšetření provádí lékař. 24 hodinový průměr má být u normotoniků do 130/85, při zátěži systolický tlak stoupá v průměru o 20 mm Hg, diastolický o 20 mm Hg, v noci klesá systolický tlak v průměru o 10 mm Hg, diastolický o 8 mm Hg.

Co je to syndrom bílého pláště?
Někteří lidé mají neadekvátní reakci výšky krevního tlaku na psychické podněty (například na návštěvu lékaře)- tento syndrom se nazývá syndrom bílého pláště podle oblečení lékaře. Mimo ordinaci má pacient tlak krevní normální.

Jaké má potíže pacient při hypertenzi?
Na hypertenzi je zrádné, že pacient dlouhou dobu nemusí mít žádné potíže. Hypertenze se může projevit až svými komplikacemi, jako je cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, poruch ledvin, porucha vizu.

Existuje nějaké dělení hypertenze?
Hypertenze se dělí do 3 stadií:
stadium I.
- pacient může být bez potíží nebo má potíže malé jako bolesti hlavy, únavu, závratě. Objektivně nenachází lékař žádné orgánové změny.
stadium II.
- subjektivní potíže jsou jako ve stadiu I. Objektivně může lékař najít známky ztluštění levé komory srdeční, poruchu cév na očním pozadí, poruchu ledvin a aterosklerotické změny cév.
stadium III.
- subjektivní potíže vyplývají z postižení srdce, mozku, cév, ledvin, očního pozadí. Objektivně může lékař nacházet známky postižení výše uvedených jednotlivých orgánů.Dále se mohou projevit orgánové projevy aterosklerosy zhoršené hypertenzí: ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, ischemická choroba cév dolních končetin, aneurysma (rozšíření) aorty. Postižení mozku se projevuje bolestí hlavy, zvracením, poruchami vidění, křečovým záchvatem, poruchou vědomí, stav může vyústit v bezvědomí.

Co by mně měl lékař vyšetřit při stanovení diagnózy hypertenze?
Při stanovení diagnózy hypertenze by měl lékař vyloučit sekundární příčinu a provést tato základní vyšetření: vyšetření fyzikální, EKG, laboratorní vyšetření, oční pozadí, RTG hrudníku, echokardiografii.

Jak se hypertenze léčí?
Léčba má být dlouhodobá, má mít minimálně vedlejších účinků a má být pro pacienta "šita na míru" vzhledem k jeho přidruženým onemocněním.
Cílem léčby je normalizovat tlak krve na hodnoty pod 140/90, u mladších pacientů, diabetiků a pacientů s onemocněním ledvin je cílem hodnota 130/80.

Základem léčby je tzv. nefarmakologická léčba, která spočívá v odstranění rizikových faktorů. Tato léčba se skládá ze snížení hmotnosti, zahájení protisklerotické diety, snížení příjmu soli, zvýšení tělesné aktivity, restrikce alkoholu a nekuřáctví.

Pokud tato léčba nevede k normalizaci tlaku, pak je nutno použít léky.

Důležité je nikdy léky bez vědomí lékaře nevysazovat!!!

Babičku přijali na jednotku intenzivní péče v šoku, jak se to projevuje a je to vážné?
V klinickém obrazu šoku dominuje nízký krevní tlak (pokles STK pod 80 mm Hg) a rychlá srdeční akce. Pacient má studenou, bledou kůži, studený pot. Zároveň se snižuje množství moči.Pacient trpí poruchami vědomí (je obluzený, úzkostný, někdy se objevuje nepokoj nebo pacient upadá do bezvědomí).

Kardiogenní šok (šok z kardiologických příčin) se vyvíjí při rozsáhlém infarktu myokardu, při jeho komplikacích (ruptura septa, stěny srdeční, oběhová zástava, závažné arytmie, akutní chlopenní nedomykavost),při zánětlivém onemocnění srdce, při plicní embolii. U akutního infarktu myokardu je příčinou 2/3 úmrtí., jeho úmrtnost je 40-90%.
Při poskytnutí první pomoci platí stále pravidlo 5T (ticho, teplo, tekutina, tišení bolesti a transport).

Co je to srdeční selhání?
Srdeční selhání je stav, kdy srdce při dostatečném návratu krve k srdci není schopné udržet výdej na takové výši, aby vyhovělo metabolickým požadavkům tkání (kyslík, živiny). Dle časového průběhu rozeznáváme srdeční selhání akutní a chronické. Latentní srdeční selhání se projevuje pouze při zátěži. Kompenzované srdeční selhání je takový stav, kdy vlivem terapie došlo u pacienta se srdečním selháním k obnově srdeční výkonnosti. Srdeční selhání může být způsobeno infarktem myokardu, zánětem srdce, hypertenzí, srdečními vadami.

Jak často se srdeční selhání vyskytuje?
Srdeční selhání se vyskytuje v populaci u 1-2% obyvatel, jeho výskyt narůstá s věkem, u osob v 80-90 letech je až 10%. Nejčastějšími příčinami je ICHS, ostatní postižení srdeční svaloviny a srdeční vady.

Jak se akutní srdeční selhání projevuje?
Hlavním příznakem je dušnost, která je nejprve záchvatovitá a noční, pacient si preventivně dává vysoko polštáře pod hlavu. Při vzniku akutního edému plicního má pacient těžkou klidovou dušnost, rychle dýchá a kašle a v sedě je mu trochu lépe. Při embolii plicní je pacient dušný, rychle dýchá a je cyanotický (fialová barva sliznic a pokožky).

Můžeme pacientovi s akutním srdečním selháním doma nějak pomoci?
Doma pacienta posadíme a provedeme podvaz 3 končetin tlakem, který nepřevyšuje systolický tlak, na 10-15 minut. Rotací postupně měníme podvázané končetiny. Pacienta se snažíme uklidnit. Můžeme podat nitroglycerin pod jazyk (pokud pacient nemá hypotensi. Přivoláme RZP a pacienta transportujeme na JIP.

Jak se projevuje chronické srdeční selhání?
Klinický obraz je ovlivněn základní příčinou selhání, pacient má příznaky choroby, která k selhání vede. Pacient si stěžuje na dušnost, objevují se otoky dolních končetin, které se objevují nejprve večer, později přetrvávají po celý den. Pacient méně močí přes den a více v noci (nykturie). Může se objevit tekutina v břišní dutině (ascites) a zvětšení jater doprovázené bolestí v podžeberní krajině. Pacient je unavený, slabý, trpí závratěmi a nespavostí, může trpět nechutenstvím, zvracením, zácpou, hubne.

Jak se chronické srdeční selhání léčí?
Základem terapie je terapie vyvolávající příčiny srdečního selhání (choroby srdce, plic…) a odstranění vyvolávajícího mechanismu (nadměrná fyzická zátěž, vynechání terapie, infekční choroba, arytmie, endokrinní choroby…).
Je prokázán pozitivní vliv aktivní pohybové intervence na závažnost a prognosu srdečního selhání. Pohybovou terapii je třeba zahájit na specializovaném pracovišti s ohledem na základní chorobu a aktuální stav pacienta.
Základním prvkem v dietě je snížení používání kuchyňské soli a zákaz pití minerálních vod. Pokud pouhé snížení nevede k žádanému efektu je třeba zakázat solení při přípravě jídla. Je nutno pacienta upozornit na "skrytou sůl" v potravinách, jako jsou uzeniny, sýry, nakládané potraviny.
U obézních nemocných je základem diety omezení kalorické hodnoty potravin, která vede k redukci hmotnosti.
Základem terapie chronického srdečního selhání jsou léky. V poslední době se prokázalo zlepšení kvality života a prognózy vybraných pacientů při zavedení speciálního srdečního stimulátoru.

Co je to synkopa a jak často se vyskytuje?
Synkopa je náhlá, krátkodobá ztráta vědomí a tonu svalů s následnou spontánní úpravou. Pacient může mít před synkopou různé symptomy jako je pocit na zvracení, zívání, slabost, poruchy vidění.
Synkopa se vyskytuje se až u 3% mužů a 3,5 % žen, střední věk pro první synkopu je 52 let pro muže a 50 let pro ženy, bývá příčinou 3% vyšetření v nemocnici a 6% hospitalizací.

Jaké jsou nejčastější příčiny synkopy?
Mezi nejčastější příčiny synkopy patří srdeční onemocnění, dále nízký tlak, neurologické příčiny, synkopu mohou způsobit některé léky.

Jaká vyšetření se provádí u pacientů se synkopou?
Základem vyšetření je anamnéza, která může odhalit až 40% příčin synkopy. Dále provádíme fyzikální vyšetření, EKG, Holterovu monitoraci EKG, zátěžové vyšetření, echokadiografii a test na nakloněné rovině. U pacientů s podezřením na arytmii jako příčinu synkopy provedeme elektrofyziologické vyšetření.

Jak synkopu léčíme?
Synkopa je syndrom a proto neléčíme synkopu, ale vyvolávající onemocnění. U některých pacientů se používají léky, u některých je indikována implantace kardiostimulátoru.

Co jsou to srdeční arytmie?
Arytmie jsou poruchy srdečního rytmu. Při arytmiích může dojít ke zpomalení srdečního rytmu bradykardie nebo k jeho zrychlení tachykardie. Arytmie se mohou objevovat záchvatovitě nebo mohou trvat delší dobu.

Jaká je příčina vzniku arytmií?
Arytmie se mohou vyskytovat u pacienta se zdravým srdcem ale mohou být projevem srdečního onemocnění. Mohou vznikat na základě poruchy vnitřního prostředí (porucha metabolismu draslíku, hořčíku), na základě hormonální dysbalance (porucha šťítné žlázy) nebo vlivem léků.
Arytmie mohou vést ke vzniku poruchy srdečního svalu,ke vzniku nebo zhoršení srdečního selhání, mohou vést k náhlé smrti a mohou být doprovázeny nejrůznějšími komplikacemi(cévní mozková příhoda, embolizace cév).

Jak se arytmie mohou projevovat?
Pacient si stěžuje na přeskakování srdce, jeho nepravidelnost, rychlou akci, potíže mohou být provázeny bolestí na hrudi, dušností. U pacienta může vzniknout porucha vědomí, může mít zvýšenou únavnost, sníženou toleranci zátěže, slabost, nevolnost, pocit na omdlení, mžitky před očima, vertigo- točení hlavy, může se projevit nebo zhoršit srdeční selhání.

Jaká jsou základní vyšetření při arytmii?
EKG je základním vyšetřením při podezření na arytmie. Pokud potíže vznikají při námaze pacientovi doplníme zátěžový test- ergometrii. Pokud nestanovíme diagnosu pomocí základního EKG, pak provádíme holterovu monitoraci EKG (24, 48 hodin) nebo pacienta vyšetříme pomocí dlouhodobé holterovy monitorace (až 14 dní). Při holterově monitoraci lze využít i transtelefonní záznam EKG- pacient posílá záznamy z přístroje pomocí telefonu. Pokud neodhalíme příčinu synkop a máme podezření na arytmii můžeme pacientovi implantovat podkožní monitorovací přístroj.

Mohu si nějak pomoci sám, když mám arytmii?
Při některých typech arytmií ( tachykardií) může stimulace parasympatického nervového systému tzv. vagové manévry - zastavit arytmii. Mezi vagové manévry patří zadržení dechu, tlak na stolici, hluboký předklon, tlak na oční bulby, vyvolání dávivého reflexu. Pokud pomocí těchto manévrů se nepodaří arytmii ukončit, je třeba navštívit lékaře.

Co je to elektrofyziologické vyšetření a jak se provádí?
Elektrofyziologické vyšetření mapuje EKG zevnitř srdce a případně podle protokolu srdce stimuluje pomocí zevního přístroje.

Dají se arytmie úspěšně léčit?
Léčba musí být velmi individuální a brát do úvahy všechny faktory (onemocnění srdce, závažnost příznaků, typ arytmie).
Vždy se nejprve snažíme odstranit příčinu arytmie, pokud ji známe.
V terapii se používají léky a nebo moderní invazivní léčebné metody (radiofrekvenční ablace, kardiostimulátor, kardioverter- defibrilátor).

Co je to katetrizační ablace arytmie?
Tato metoda patří k moderním způsobům léčby. Podstatou metody je zavedení katetrů (cévek) do srdce, mapování EKG, zjištění příčiny arytmie a následná aplikace radiofrekvenční energie do určené oblasti. Účinnost této metody je u některých arytmií až 98%.

Lze arytmie léčit i chirurgicky?
Některé arytmie lze léčit i chirurgicky, většinou se tak děje při současné operaci srdeční z jiných důvodů (srdeční vada, bypass). Lze arytmie léčit i chirurgicky? Některé arytmie lze léčit i chirurgicky, většinou se tak děje při současné operaci srdeční z jiných důvodů (srdeční vada, bypass).

Co je to kardiovertr-defibrilátor a jak se používá?
U pacientů s vysokým rizikem náhlé smrti lze podle platných indikačních kriterií implantovat (vložit pod kůži) implantabilní kardioverter defibrilátor (ICD). Je to přístroj, který pomocí zavedené elektrody v srdci monitoruje EKG ze vnitř srdce a v případě vzniku závažné arytmie podle nastavených parametrů zahájí příslušnou terapii. Tyto přístroje se implantují ve vybraných centrech v ČR a použití tohoto přístroje musí schválit specializovaná komise.Důvodem je hlavně vysoká cena přístroje (kolem 1 milionu korun) a také vysoká odborná náročnost při volbě správné terapie u těchto pacientů.

Co je to kardiostimulace (budík, pacemaker, kardiostimulátor)?
Kardiostimulace je základní terapií u pacientů s arymiemi s pomalou srdeční frekvencí. Implantace PM se provádí dle platných indikačních kriterií.
Základem metody je stimulace srdce nadprahovou intenzitou, která vede k vyvolání stažení srdce.
Trvalá stimulace je prováděna pomocí elektrody (nebo elektrod) zavedené do srdce a připojené k přístroji (kardiostimulátoru), který je umístěn v podkoží většinou v podklíčkové oblasti. Baterie stimulátoru mají životnost 5-10 let.
Staré přístroje pracovaly v takzvaném "fixním" režimu, to znamená, že vydávaly impulsy bez ohledu na vlastní frekvenci srdeční. Nové přístroje snímají vlastní aktivitu srdce a impuls vydávají dle naprogramovaného režimu pouze v případě, že vlastní akci neobjev

Jsem trénovaný sportovec a mám základní srdeční frekvenci 55/ min, je to normální?
U sportovců je nízká základní srdeční frekvence normální, je znakem trénovanosti.

Lékař mi řekl, že mám sick-sinus syndrom, co je to?
Máte nemoc, která je definována jako postižení sinusového uzlu, který v normálním stavu udává srdeční rytmus. Tato nemoc se může projevovat jako bradykardie, někdy je kombinovaná se záchvaty tachykardie. Pacienti si stěžují na presynkopy, synkopy, slabost, únavnost, malátnost. Při symptomatické bradykardii je indikována trvalá kardiostimulace.

Několikrát jsem omdlel při holení nebo při nošení košile s úzkým límcem, jaká může být příčina mých potíží?
Při tomto popisu potíží může jít o syndrom karotického sinu neboli dráždivou karotidu. Tento syndrom je charakteristický patologickou reakcí karotického sinu (místo na krku, kde se rozděluje céva vedoucí krev do mozku na vnitřní a vnější větev) na jeho podráždění. Při jeho masáži (stimulaci límcem, polohou hlavy) - dochází bu'd k zastavení srdeční akce nebo ke snížení krevního tlaku a pacient omdlívá.

Mám fibrilaci síní, může to být nebezpečné?
Fibrilace síní je nejčastější tachyarytmií, výskyt v populaci se odhaduje kolem 0,5% v závislosti na věku. Fibrilace síní může mít formu záchvatovitou, kdy může dojít ke spontánní úpravě arytmie, perzistující, kdy nedojde ke spontánní úpravě, ale arytmie lze zrušit elektrickým výbojem nebo léky nebo formu permanentní, kdy arytmii nelze zrušit elektrickým výbojem.
Fibrilace síní je závažná arytmie, která může vést ke vzniku poškození srdce, zvyšuje výskyt embolických komplikací, zhoršuje kvalitu života a znamená horší toleranci zátěže.
Terapie se řídí podle základního onemocnění. Skládá se z pokusu o obnovení normálního rytmu pomocí léků nebo elektrické kardioverse, udržení sinusového rytmu pomocí léků, udržení přiměřené srdeční frekvence u permanentní fibrilace síní a prevence komplikací ( embolie, srdeční selhání). U některých pacientů lze použít i moderní metody léčby jako je radiofrekvenční ablace nebo chirurgické metody.

Která arytmie je nejzávažnější?
Tato otázka je velmi těžká, každá arytmie může být potenciálně závažná. K těm nejzávažnějším ale řadíme ty, které pacienty ohrožují přímo na životě, je to komorová tachykardie a fibrilace komor. Tyto arytmie jsou nejčastěji léčeny pomocí ICD.

Mám extrasystoly, co to znamená?
Extrasystoly jsou nejčastější arytmií. Dělíme je na extrasystoly vzniklé v síních (SVES) a na extrasystoly vzniklé v komorách (KES).
SVES jsou většinou nezávažné, vznikají při kouření, přejedení, stresu, po alkoholu, při infekcích.
KES mohou být nezávažné, jejich příčina je shodná se SVES. Potenciálně závažné KES se vyskytují jako výraz elektrické nestability srdce, jejich závažnost je stanovena dle jejich výskytu.

Co je to aterosklerosa?
Aterosklerosa je proces, který postihuje stěnu tepny. Do stěny se ukládají tukové látky z krve. Vzniká aterosklerotický plát. Ten vede ke zúžení průsvitu cévy. Dále na tento plát mohou nasednout krevní destičky a aktivací koagulačních mechanismů může zde vzniknout krevní sraženina, která ucpe cévu. Tak dojde k úplnému uzávěru cévy a pokud se včas nezasáhne, tkáně za uzávěrem odumřou. Tak vzniká například srdeční infarkt, mozková mrtvice nebo akutní postižení kteréhokoliv orgánu nebo končetiny.

Co je to ischemická choroba srdeční?
Ischemická choroba srdeční je definována jako nedokrevnost (ischemie) srdečního svalu, způsobená chorobným procesem v cévách (koronární tepny), které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami.
Nejčastější příčinou ischemie je aterosklerotický plát, který je umístěn nesouměrně v koronární tepně. Pokud má plát poškozený povrch (nestabilní plát), dojde často k vzniku krevní sraženiny (trombu) nad tímto plátem a k uzavření tepny (akutní infarkt myokardu).
Angína pectoris. Ischemie se objeví tehdy, pokud nároky na dodávku kyslíku pro srdce převáží možnosti prokrvení srdce (paralela se zúženou a pak ucpanou trubkou). Zvýšené nároky na dodávku kyslíku mohou být navozeny fyzickou námahou.
Srdce na vzniklou ischemii reaguje rozvojem kolaterálního(obcházejícího) cévního řečiště, které pomáhá krvi obejít stenosu a zásobuje myokard za stenosou. Velikost kolaterálního řečiště je důležitá pro další prognosu pacienta (rozsah postiženého srdečního svalu při vzniku akutního infarktu myokardu).

Jaké jsou rizikové faktory ischemické choroby srdeční?
Existuje asi 250 rizikových faktorů (RF), které zvyšují riziko vzniku ICHS. Mezi hlavní RF patří hypertenze, porucha lipidového (tukového) metabolismu, kouření, diabetes mellitus (cukrovka), obezita, nedostatek fyzické aktivity, stres, pozitivní rodinná anamnéza, mužské pohlaví.

Co je to cholesterol a co je dobrý a špatný cholesterol?
Cholesterol je látka, která má pro organismus mimořádný význam. Je základní látkou, ze které vznikají hormony v nadledvinkách a pohlavních žlázách. Nebezpečná situace nastává, pokud dojde k nerovnováze mezi příjmem a tvorbou cholesterolu a jeho spotřebou a odbouráváním.
Tuky se v krvi váží na bílkoviny, které dělíme na LDL (nízká hustota) a HDL (vysoká hustota). Cholesterol obsažený v LDL - špatný cholesterol - se usazuje v cévách, cholesterol v HDL - dobrý cholesterol - je přenášen do jater a tam odbouráván.
Podle velkých klinických studií vede snížení LDL a zvýšení HDL cholesterolu ke zlepšení prognózy pacienta s ischemickou chorobou srdeční.

Jak zvýšíme dobrý cholesterol?
HDL cholesterol můžeme zvýšit speciální dietou, zvýšením fyzické aktivity, kontrolou tělesné hmotnosti, nekuřáctvím a malým množstvím alkoholu. Pokles tělesné hmotnosti je doprovázen vzestupem hladiny HDL cholesterolu. Je nutno připomenout,že i malý úbytek hmotnosti o 5-10% vede k významnému snížení rizika ischemické choroby srdeční. Kouření snižuje HDL cholesterol, tato skutečnost platí i pro pasivní kouření.
Otázka pozitivního vlivu alkoholu je stále otevřená. Ke studiu vlivu alkoholu vedly průzkumy ve Francii, kde i přes vysoký obsah tuku v dietě, je nižší výskyt ischemické choroby srdeční.Pozitivní vliv je připisován vlivu červeného vína. V dalších studiích se prokázal přímý vliv alkoholu na zvýšení HDL cholesterolu. Alkohol ale musí být užíván v malé míře (1 pivo, 2 dcl vína, 1 "panák" destilátu). Při jeho doporučení musíme vždy zvážit i negativní vliv alkoholu (energetický příjem, vliv na hypertenzi, jaterní onemocnění).

Jak se ischemická choroba projevuje, co je to stenokardie?
Hlavním příznakem ICHS je bolest na hrudi, která je typicky svíravá, pálivá (stenokardie), někdy si pacient stěžuje na tlak na hrudi, někdy popisuje potíže jako pocit nedostatečnosti dechu.
Lokalizace bolesti může být za hrudní kostí, někdy se bolest objevuje v oblasti srdce, v dolní čelisti, v ramenech, horních končetinách. Její vyzařování může být do zad, do břicha, do horních končetin, případně do konečků prstů.
Trvání bolesti je různé,od několika minut do desítek minut.
Vyvolávajícím momentem může být námaha, stres, jídlo, chůze na větru a mrazu, pohlavní styk.
Důležitým údajem je reakce bolesti na nitroglycerin. Pacient může být ale i bez bolesti (němá ischemie např.u diabetiků).

Jak zjistím, že mám ischemickou chorobu srdeční?
Základní vyšetřovací metodou je EKG. Někdy ale na klidovém EKG nenacházíme žádné změny. Pak můžeme použít Holterovu 24, 48 hodinovou monitoraci EKG nebo smyčkové EKG na 14 dní.
Zátěžové metody slouží k vyprovokování ischemie, mezi zátěžové metody patří bicyklová ergometrie - zátěžový vyšetření na ergometru (kole), zátěžový test na běhátku, nukleární metody, dobutaminový echokardiografický test a jícnová stimulace.
K základním vyšetřením ICHS dále patří echokardiografie (zobrazení srdce ultazvukem).
Koronarografie je vyšetření, kdy pomocí kontrastní látky zobrazujeme koronární řečiště.

Jak se ischemická choroba srdeční léčí?
Základem léčby je ovlivnění rizikových faktorů. Dále v léčbě používáme léky, které snižují vznik angíny pectoris (nitráty, kalciové antagonisté, betablokátory),léky snižující možnosti vzniku trombu (kys. acetylsalicylová, clopidrogel, ticlodipin), léky zlepšující funkci srdeční (ACE inhibitory) a léky, které ovlivňují rizikové faktory(antidiabetika, antihypertenziva, hypolipidemika). Třetí možností je invazivní léčba (operace, angioplastika).

Co je to balonková angioplastika (PTCA) a jak se provádí?
PTCA (perkutánní tranluminální angioplastika) je interveční výkon, kdy pod rentgenovou kontrolou zavedeme katetr s balonkem do místa zůžené nebo uzavřené cévy a pod vysokým tlakem balónek nafoukneme. Tak dojde ke zprůchodnění cévy. Do tohoto místa můžeme dále zavést stent (spirálka), která brání vzniku opakované stenosy. Restenosa (opakovaná stenosa) vzniká ve 20-30% případech.

Lékař mi navrhuje operační léčbu ICHS, asi bypass. Co mě čeká?
Operační léčba se používá u indikovaných nemocných. Její podstatou je přemostění (bypass) zůženého nebo uzavřeného úseku pomocí žilního bypassu nebo našití tepny za místo zůžení. Podmínkou je vhodný nález na koronarografii.

Lékař mi řekl, že mám němou ischemii, co je to a jak se to léčí?
Němá ischemie znamená, že pacient nemá potíže a při tom má ischemii, která se potvrdí například nálezem na EKG. Tyto pacienty můžeme odhalit náhodně pomocí EKG vyšetření, cíleně pomocí pomocí zátěžových testů u rizikové populace nebo pomocí Holterovy monitorace EKG.
Nepřítomnost stenokardií neznamená lepší prognózu pacienta, naopak pacient může umřít náhlou smrtí. Proto je důležité u vysoce rizikových pacientů cíleně pátrat po němé ischemii.

Co je to vasospastická angína pectoris a jak se projevuje?
Vasospastická angína pectoris je způsobena spasmem (křečí) koronární cévy. Nález na koronárních cévách může být při tom úplně normální. Příčina spasmu není známa, jsou popisovány nejrůznější příčiny jako je kouření, porucha metabolismu hořčíku nebo porucha funkce cévní stěny.

Co je to vlastně akutní infarkt myokardu?
Akutní infarkt myokardu je charakterizován poškozením části srdečního svalu. Jako akutní označujeme infarkt do 6 týdne od jeho vzniku. Akutní infarkt myokardu vzniká uzavřením koronární cévy. Jeho rozsah a lokalizace jsou určeny velikostí oblasti, kterou céva zásobuje, dále dobou uzávěru a rozsahem kolaterálního řečiště. Pokud je postižena větší oblasti srdečního svalu, pak může dojít ke vzniku srdečního selhání nebo šoku. Základním příznakem je bolest (viz ICHS), která trvá desítky minut až hodiny. si stěžovat na palpitace, dušnost. Konečná diagnóza se stanoví pomocí EKG, rozboru krve a použití zobrazovacích metod (echokardiografie, koronarografie).

Co dělat, pokud bolest na hrudi trvá déle než 20 minut a není úleva po nitroglycerinu?
Pro další osud pacienta je důležité okamžité obnovení průtoku postiženou cévou. Proto je nutné okamžitě volat RZP, která zhodnotí stav pacienta a poskytne mu první pomoc. 50% úmrtí na akutní infarkt myokardu je v prvních dvou hodinách po vzniku a proto je také důležitá znalost postupu při kardiopulmonální resuscitaci pacienta.

Jaká je moderní léčba akutního infarktu myokardu?
V léčbě je nejdůležitější časná obnova prokrvení srdečního svalu a prevence a léčba komplikací. Mezi nejdůležitější faktory, které rozhodují o další prognóze pacienta patří časový interval mezi začátkem bolesti a obnovou průtoku koronární cévou. RZP odesílá pacienta do nemocničního zařízení, které provádí akutní zprůchodnění cévy pomocí balonkové angioplastiky (PTCA, stent), pokud je by byla doba převozu delší než 2 hodiny, pak jej směřujeme na spádové pracoviště k podání léku, který trombus rozpustí. Doba od vzniku bolestí po obnovení průtoku v cévě by neměla přesáhnout 6 hodin.

Musí být pacient s akutním infarktem myokardu hospitalizován v nemocnici?
Pacient musí být v prvních dnech hospitalizován v nemocnici, protože nejčastější příčina smrti v prvních hodinách akutního infarktu jsou srdeční arytmie, které se v nemocnici dají úspěšně léčit. Pacient je na jednotce intenzivní péče, kde jsou monitorovány základní životní funkce, EKG, krevní tlak, srdeční frekvenci, dýchání, prokrvení tkání.

Jak se mám chovat po infarktu myokardu?
Základem je snaha o ovlivnění rizikových faktorů. Je nutné přestat kouřit, změnit své stravovací návyky, případně zhubnout, přiměřeně se pohybovat. Pravidelné kontroly u lékaře jsou samozřejmostí.

Co je to přiměřená pohybová aktivita po infarktu?
O vhodné pohybové aktivitě by se měl každý pacient poradit individuálně se svým lékařem. Vzhledem k tomu, že prakticky každý pacient absolvuje lázeňskou léčbu, je právě tato doba vhodná k nastavení individuálního tréninku. V lázeňských zařízeních jsou většinou lékaři odborníci, kteří mají se sestavováním individuálního tréninku velké zkušenosti.
Při návrhu tréninku je nutno dodržovat základní zásady: trénink má obsahovat převážně dynamickou aktivitu, zátěž se má postupně zvyšovat a má obsahovat relaxační prvky.Každé cvičení je nutno začít rozcvičením, pak má následovat cvičební fáze a cvičení má končit relaxací. Vzhledem k tomu, že pacienti po infarktu jsou většinou vyššího věku, je nutno dbát na prevenci úrazů.
Při odhadnutí přiměřenosti zátěže je vhodné sledovat srdeční frekvenci. Základem pro stanovení tepové frekvence pro cvičení je rovnice: 220-věk x 0,6.
Pokud by cvičení mělo vyvolávat nadměrný stres pacienta, pak je nutno individuálně vybrat takovou tělesnou aktivitu, která by pacientovi vyhovovala. Nejpřirozenější je rychlá chůze, lze doporučit i domácí rotoped nebo plavání, kalanetiku, kondiční kulturistiku s přiměřenou zátěží.
Pacient si musí uvědomit, že hlavní zásadou tréninku je pravidelnost a přiměřenost.

Jak se vyhnout stresu po infarktu?
Celý náš život provází stres a tak se mu asi těžko úplně vyhneme. Ale stres lze snížit pozitivním přístupem k životu a hlavně lze snížit jeho škodlivé vlivy. Vznik závažného onemocnění, jakým infarkt myokardu rozhodně je, může sloužit k tomu, abychom přehodnotili své základní životní hodnoty a přesunuli svůj žebříček hodnot od konzumních výdobytků k duševním jistotám.
Akutní infarkt myokardu je v současnosti léčitelná choroba a pokud snížíme rizikové faktory zlepšíme i její prognózu. Pokud nezvládáme stres jako jeden z rizikových faktorů, je vhodné navštívit odborníka.

Můžu po infarktu navštěvovat saunu?
O vhodnosti použití sauny se poraďte se svým lékařem. Všeobecně lze saunu doporučit u pacientů, kteří ji navštěvovali již před infarktem a na které již před tím blahodárně působila doporučuje vynechat náhlé ochlazení studenou vodou a nahradit jej sprchováním.

A co sex po infarktu, nemůže mi ublížit?
Co se týká sexuálního styku po infarktu myokardu, vypráví se neuvěřitelné historky. Pravdou je, že přiměřený sex nemůže stabilizovanému pacientovi za několik týdnů po infarktu ublížit, ba naopak, může mít pozitivní vliv hlavně psychický. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že je třeba se vyhnout sexuálnímu styku po bohatém jídle, po nadměrném požití alkoholu a za nepříznivých psychických okolností (spěch, obava se selhání, mimomanželský styk).

Chci jet na dovolenou a před rokem jsem měl akutní infarkt myokardu a nyní potíže nemám. Co mi doporučíte?
Vždycky platí všeho s mírou. Dovolenou můžete strávit prakticky kdekoliv, ale je vhodné vyhnout excesům jako je pobyt v nadměrné teplotě, nadměrné sportování, nadměrná psychická zátěž a podobně. Pobyt ve výškách nad 1000 metrů nad mořem je doporučován v odstupu od infarktu a u stabilizovaných pacientů. Dovolená by měla trvat alespoň 14 dní (správná aklimatizace). Jinak v dopravě na delší vzdálenosti dáme přednost letecké dopravě (pohodlnější), k dovolené si vybíráme měsíce bez extrémních teplot (horka i mrazy) a jako náplň volíme vhodnou fyzickou zátěž (plavání, chůze, jízda na kole).

Maminka má srdeční vadu. Co je to vlastně srdeční vada a jak srdeční vady dělíme?
Srdeční vady dělíme na vrozené a získané. Vrozená srdeční vada je definována jako vrozená porucha anatomické struktury srdce a velkých cév.
Získaná srdeční vada je nově vzniklá porucha struktury nebo funkce chlopně nebo nově vzniklý zkrat v proudění krve.

Jak často se srdeční vady vyskytují?
Vrozené vady se vyskytují u 2,7-10,6/1000 živě narozených dětí, v dospělém věku se odhaduje na 0,2-2% populace.Jejich výskyt u dospělé populace díky moderním léčebným postupům bude stoupat.
Získané srdeční vady se vyskytují u 0,2- 1% populace, četnost výskytu se liší v různých oblastech světa.

Jaká je příčina vrozených vad srdce?
Příčina vzniku vady je multifaktoriální, pouze u některých pacientů odhalíme konkrétní dědičnou poruchu (Marfanův syndrom, Dowmův syndrom, Turnerův syndrom, long QT syndrom). Někdy prokážeme virovou infekci matky, teratogenní (malformující) účinky léků, vrozené vady mohou vznikout při alkoholismu matky, při diabetu mellitu matky.

Co je to prolaps mitrální chlopně?
Prolaps mitrální chlopně (Barlowův syndrom) je způsoben náhradou kolagenu mitrální chlopně a jejího závěsného aparátu myxomatosní tkání. Je auotozomálně dominantně dědičný a jeho výskyt je udáván v 3-4% populace. Klinický obraz. Pacienti mohou mít nejrůznější potíže, jako jsou píchavé bolesti na hrudi, pocit nedostatku dechu, mívají palpitace a někdy sklon k kolapsovým stavům. Někdy trpí záchvaty panického strachu.

Jak vznikne srdeční vada v dospělosti?
Nejčastější příčinou získaných srdečních vad je stále ještě revmatický proces, ve vyspělých státech ale tato etiologie ubývá a přibývají degenerativní příčiny získaných srdečních vad. Mezi ostatní příčiny patří infekční zánět chlopně, ischemická geneze, karcinoid (druh nádoru) nebo poškození chlopně při některém výkonu.

Co je to myokarditis?
Myokarditis je zánětlivé postižení srdeční svaloviny neischemického původu. Její příčina je nejčastěji infekční, zvláště virová, dále se mohou uplatnit vlivy neinfekční (léky, drogy, jedy, fyzikální vlivy, hormonální vlivy, imunitní vlivy). Odhaduje se, že 1-5% akutních viroz postihuje i srdeční svalovinu.

Jak se myokarditis projevuje?
Většina pacientů má pouze známky infektu nebo anamnézu infektu asi před 14 dny. Mohou být přítomny malé teploty, bolesti na hrudi, dušnost, hlavně ponámahová, známky srdečního selhání, palpitace, synkopa.

Jak se myokarditis léčí?
Pacient musí být hospitalizován. Základem léčby je omezení fyzické aktivity. Pokud je známa příčina, pak léčíme příčinu (antivirotika, antibiotika), pokud není příčina známa, pak léčíme komplikace (srdeční selhání, arytmie).

Jsou známá nějaká onemocnění osrdečníku?
Osrdečník (perikard) bývá často postižen v rámci jiných onemocnění. Mezi onemocnění perikardu například patří zánětlivé onemocnění- perikarditis, perikardiální cysta, krev v perikardiální dutině.

Co je příčinou perikarditis a jak se projevuje?
Příčina může být infekční (viry, bakterie včetně TBC, houby, paraziti), dále imunologická (po infarktu, revmatická horečka, lupus, revmatoidní artritis…), nádorová, po ozáření, metabolická (uremie, myxedém), poléková (prokainamid, hydralazin, doxorubicin) nebo příčinu neodhalíme.
Pacient si stěžuje nejčastěji na bolesti na hrudi, bolest bývá i ostrá i tupá, trvá hodiny až dny a zhoršuje se při nádechu, kašli, polykání, úlevu pociťuje pacient v předklonu. Pacient je často dušný, může mít horečku.

Jak se perikarditis léčí?
U akutní perikarditis podáme protizánětlivé léky a tlumíme bolest.Pokud známe příčinu perikarditidy léčíme cíleně základní chorobu. Při opakovaných významných recidivách onemocnění a při vzniku komplikací je nutno zvážit chirurgický zákrok.

Co je to endokarditis a jak se projevuje?
Endokarditis je zánětlivé postižení endokardu - vnitřní vrstvy srdce, nejčastěji endokardu srdečních chlopní. Dělíme je na infekční a neinfekční. Původcem endokarditis může být kterýkoliv z mikroorganismů, v 80% je vstupní brána endogenní - vnitřní (nejčastěji vlastní mikroorganismy ze zažívacího traktu), 20 % exogenní - zevní (invazivní zákroky). Pacient má horečku, někdy subfebrilie. Stěžuje si na slabost, vyčerpanost, bolesti svalů, hubnutí.

Jak se endokarditis léčí?
Endokarditis léčíme megadávkami antibiotik v kombinaci nejméně dvou. Pokud dojde ke komplikacím (srdeční selhání, embolizace), léčíme cíleně komplikaci. Při závažném stavu konzultujeme kardiochirurga a odstraníme infikovanou chlopeň s následnou náhradou protézou. Po vyléčení je pacient trvale sledován a je prováděna prevence recidiv (antibiotická léčba infektů a antibiotická clona instrumentálních zákroků).